Gingivitida je zánět dásní. Poznáme ji tak, že dásně jsou kolem zubů silně začervenalé a zduřelé.
Kromě toho zduřelé dásně při čištění zubů často krvácejí.
Gingivitidou trpí až 90 % dospělé populace. Způsobuje ji zejména nedostatečná ústní hygiena.
Mezi rizikové skupiny patří hlavně těhotné ženy, špatně kontrolovaní diabetici, osoby užívající orální antikoncepci a syntetické steroidy či některé speciální léky.
Neléčený zánět dásní se časem rozvíjí v závažnější onemocnění – v tzv. parodontitis (lidově parodontóza), které je příčinou úbytku kosti kotvící zuby a následně vede až k jejich ztrátě.
Zánět dásní způsobují bakterie, které se hromadí v ústech a vytvářejí tzv. zubní plak (tenkou vrstvu, která přilne na povrch zubů).
Není-li plak pravidelně odstraňován, postupně ztvrdne a změní se v zubní kámen.
Ten pak dráždí dáseň a poskytuje větší prostor pro růst bakteriální infekce (viz. obr).
Příznaky a stanovení diagnózy
Příznaky zánětu dásní lze rozpoznat jednoduše. Dásně jsou zanícené, rudé a oteklé. Snadno krvácí a mohou být měkké, ale ve většině případů nebolí.
Stomatolog obvykle rozpozná zánět dásní pouhým pohledem do pacientových úst. Závažnost postižení dásní lékař určí měřením jejich krvácivosti.
Toto vyšetření stomatolog provádí pomocí zakulacené sondy, tudíž je zcela bezbolestné.
Stupeň krvácení pak lékař vyhodnocuje u všech zubů, přičemž součet za celou ústní dutinu reprezentuje tzv. PBI index, který objektivně vypovídá o stavu dásní, respektive o kvalitě ústní hygieny.
Platí jednoduché pravidlo: špatná ústní hygiena = silné krvácení z dásně optimální ústní hygiena = žádné krvácení z dásně.
Je-li onemocnění dásní zachyceno v počáteční fázi, lze jej úplně vyléčit.
U neléčeného pacienta však zubní kámen postupně roste a dráždí okolní dáseň, která reaguje ústupem.
Počáteční gingivitida tak vyústí v parodontitidu, kdy společně s dásní ustupuje i kostěné lůžko zubů, které se působením bakterií postupně rozkládá a následně dochází ke ztrátě zubů.