Zubní korunky

Zubní korunky představují umělou náhradu korunkové části zubu, která je nasazena na obroušený pahýl zubu (obr. 1).

Zajišťují komplexnější opravu a ochranu zubu.

Kromě estetického hlediska jsou často řešením prasklých či odlomených korunek zubů.

Používají se k rekonstrukci zubu při velkých ztrátách tvrdých zubních tkání, v okamžiku, kdy již nelze následkem úrazu, rozsáhlého zubního kazu či ošetření kořenového kanálku zhotovit klasickou výplň.

Často slouží také jako pilířová konstrukce fixních můstků.

Přestože korunka potřebuje minimum zachované hmoty zubu, někdy je ztráta tvrdých zubních tkání tak velká, že je potřeba zub před nasazením korunky ošetřit tzv. kořenovou nástavbou.

Ta může být zhotovena v laboratoři po předchozím otisku (obr. 2) upraveného zbytku zubu, nebo se do kořene cementují hotové vyrobené čepy, které se do definitivního tvaru doplní kompozitní pryskyřicí nebo amalgámem. Nejpoužívanějšími korunkovými náhradami jsou metalokeramické korunky, jejichž vnitřní část je zhotovena z kovu, aby byla zajištěna dobrá mechanická odolnost, vnější plášť je pak vypálen ve speciální peci z keramické hmoty, která výborně reprodukuje přirozený vzhled zubů.

V předním úseku chrupu bývá u keramických korunek problém s kovovým lemem při okraji dásně, který může prosvítat a tím esteticky rušit.

Z tohoto důvodu byly vyvinuty speciální postupy při kterých se nepoužívají kovy při zhotovení vnitřní konstrukce.

Tyto korunky se pak nazývají celokeramické.

Metalokeramické a celokeramické korunky jsou nejtrvanlivější a svými vlastnostmi se nejvíce blíží vlastním zubům.

Fasety

Fasety jsou zpravidla jednodušším více méně estetickým řešením používaným převážně v předním viditelném úseku chrupu – napravují například nehezké mezery mezi zuby, skvrny, nerovnosti a jiné nedokonalosti.

Pro zhotovení fasety stomatolog nejprve v lokální anestézii zbrousí sklovinu postiženého zubu.

Poté buď provede jeho otisk, podle nějž laboratoř hotoví keramickou či pryskyřičnou fasetu, kterou lékař v konečné fázi na zub nalepí.

Druhou možností je domodelování fasety z kompozitního materiálu přímo v pacientových ústech.

Zubní můstky

Zubní můstky jsou protetickými výrobky, kterými stomatolog řeší náhradu jednoho až čtyř chybějících zubů.

V případě jejich ztráty je důležité vyplnit mezeru po chybějícím zubu co nejdříve.

Argumentem pro takové počínání není pouze estetické hledisko, ale je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že po ztrátě zubu dochází k putování sousedních zubů do vzniklé mezery a také zuby v protější čelisti hledají oporu, vychylují se a povylézají. Následkem všech těchto změn dochází k poruchám skusu a k nevratnému porušení poměrů v ústech skusu a k nevratnému porušení přirozených poměrů v ústech.

Zhotovení korunky

Zhotovení korunky obvykle probíhá v průběhu dvou až tří návštěv zubní ordinace.

Při první návštěvě lékař začíná zhotovení korunky změřením poměrů a úhlů v ústech pacienta takzvaným obličejovým obloukem. V lokální anestézii pak lékař provede zbroušení zubu do požadovaného tvaru. Poté je proveden otisk v ústech pacienta.

Vytvoření finální precizní korunky v laboratoři si žádá určitý čas; za účelem překlenutí tohoto období lékař zhotoví provizorní pryskyřičnou korunku (obr. 1). V součinnosti s lékařem laborant zvolí barevné provedení korunky individuálně pro každého pacienta.

Druhá návštěva není nutná vždy, avšak v některých případech je potřeba vyzkoušet kovovou konstrukci před nanesením keramické hmoty.

Při poslední návštěvě lékař korunku vyzkouší a případně upraví tak, aby vyhovovala ve všech ohledech. Nakonec ji pevně nasadí na zub (obr. 2). Velice důležitým faktorem je těsnost naléhání pláště korunky na obroušený zub. Čím přesněji je korunka zhotovena, tím je delší její trvanlivost.

Zhotovení můstku

Nový fixní můstek představuje pro pacienta 2 – 3 návštěvy stomatologické ordinace. Před vlastním zhotovením můstku je nejprve nutné určit, které zuby jsou schopné nést konstrukci můstku a přenášet žvýkací tlak (nazývají se pilíře). Nekvalitní zuby je někdy nutné vytrhnout, pilíře v případě potřeby endodonticky ošetřit nebo opatřit výplněmi. ..

• po této přípravě pak lékař v lokální anestézii provede zbroušení pilířů zubů tak, aby mohly nést konstrukci můstku, kterou představují běžné korunky spojené tzv. mezičleny nahrazujícími ztracené zuby a přemosťujícími mezery ..
• poté je proveden otisk obou čelistí ..
• v součinnosti s lékařem laborant vybere barevné provedení můstku individuálně pro každého pacienta ..
• na obroušené zuby se nasadí provizorní pryskyřičný můstek, který chrání obroušené pahýly a brání nežádoucím posunům zubů v období nutném k výrobě precizního můstku ..
• na základě otisku je v laboratoři odlit přesný model ze sádry, na kterém laborant zhotoví definitivní práci ..
• při další návštěvě je můstek vyzkoušen a lékař provede jeho finální nasazení

Typy můstků z hlediska použitého materiálu jsou shodné s typy korunkových náhrad – fasetované kompozitem, fasetované keramikou, celokeramické a provizorní pryskyřičné můstky.

Péče o korunky a můstky

Čím lépe se o korunky a můstky budete starat, tím déle vám budou dobře sloužit.

Zuby nesoucí korunku nebo můstek jsou i nadále náchylné ke vzniku zubního kazu v oblasti krčku, kde je umístěn okraj korunky.

Zároveň se v případě zanedbávání ústní hygieny může rozvinout zánět dásní.

Rizikovým místem můstku je zejména oblast dásně pod mezičlenem.

Zde je výborná mezizubní hygiena naprosto nezbytná.

Po nasazení korunky nebo můstku vám lékař vysvětlí, jak o váš „nový“ chrup co nejlépe pečovat.

Pravidelné kontroly v půlročních intervalech jsou rovněž nezbytné. Pokud se objeví jakýkoliv problém, neváhejte s návštěvou ordinace, ušetříte si tím zbytečné komplikace a v neposlední řadě i zbytečné finanční výdaje.